Polednice/Noonwaith

Zvláštní schopnosti:

• Vysávání životních sil : Polednice může jednou za kolo provést útok, který vysílá životní energii z oběti, způsobí 2d6 nekrotického zranění a Polednice si vyléčí polovinu způsobenou zraněním.
• Zrcadlení : Může vyvolat zrcadlové obrazy sebe sama, čímž zmátne nepřátele. Každý útočník musí hodit záchranný hod na Moudrost (DC 15), aby rozlišil pravou Polednici od iluzí.
• Psychická terorová aura : Každý tvor v okruhu 10 stop musí na začátku svého tahu uspět na záchranném hodu na Moudrost (DC 14) nebo se ocitne v panice (efekt strachu) na jedno kolo.

Imunita a odolnost :

• Imunita : Nekrotické zranění, zastrašování, vyčerpání
• Odolnost : Chlad, psychická zranění

Útoky :

• Drápy : Melee Weapon Attack: +6 k zásahu, dosah 5 stop, jeden cíl. Zásah: 2d6 + 4 zranění zranění.
• Vysávání životní síly : Melee Weapon Attack: +6 k zásahu, dosah 5 stop, jeden cíl. Zásah: 2d6 nekrotického zranění a Polednice si vyléčí polovinu způsobeného zranění.
• Scream of the Damned (Jednou za krátký odpočinek) : Všichni tvorové v okruhu 30 stop uspět na záchranném hodu na Moudrost (DC 15) nebo utrpí 4d6 psychického zranění a budou omráčeni na jedno kolo.

Polednice – Popis a příběh pro vypravěče do Dungeons & Dragons

Popis postavy:

Polednice je strašlivá bytost, která přichází v poledne, kdy slunce vrhá nejostřejší stíny, a napadá obyvatel vesnic i poutníků. Její tělo je zkroucené a děsivé, zubožené jako samotná smrt, která je uvězněná mezi světem živých a mrtvých. Z jejích dlouhých paží visí cáry rozpadlé látky, připomínající kdysi nádherný šat, který byl dávno pohlcen časem. Její kůže je tenká, zbarvená do zeleno-hněda, na některých místech roztrhaná až na kosti, jako by po staletí hnila pod žhnoucím sluncem. Hlava je korunována věncem ze suchých bylin, který měl kdysi chránit před zlými silami, ale nyní je symbolem její kletby.

Polednice má dlouhý jazyk, který vidí z jejích úst jako zbraně nekonečné touhy po životních silách druhých. Její oči jsou hluboké a prázdné, ale i přesto v nich tančí světla šílenství a bolesti, kterým čelila za svůj život i po smrti.

Historie a příběh:

Polednice pochází z dávných dob, kdy vesnické matky varovaly své děti, aby se v poledne nepoflakovaly venku. Pověst praví, že Polednice byla kdysi krásnou ženou, která ve zlosti proklela bohy za ztrátu svého dítěte. Její vztek a zoufalství ji proměnily v přízračného nemrtvého, který v hodině, kdy se svět zastaví, přichází vysát život z těch, kteří se odvážili zůstat venku. Jejím cílem jsou často děti, ale nepohrdnou ani dospělými, kteří nevěnují dostatečnou pozornost času a zapomenou se schovat do bezpečí.

Polednice pochází ze slovanského folklóru a zobrazuje ji jako děsivou bytost, která se zjevuje v poledne, kdy má být čas odpočinku. Polednice trestá ty, kteří v tuto dobu pracují, a je obávaná především pro to, že přináší neposlušné děti. Podle pověstí má podobu staré ženy nebo někdy mladé dívky oděné v bílém, která se potuluje po polích a trestá ty, kdo nedodržuje polední klid.

Polednice se proslavila především díky baladě Karla Jaromíra Erbena z jeho sbírky Kytice. V ní rozhněvaná matka v afektu přivolá Polednici, aby si vzala její neposlušné dítě. Polednice skutečně přichází a matka se pokusí dítě ochránit, ale ve svém strachu ho nakonec sama nechtěně zadusí. Tento příběh varuje před následky vzteku a neuvážených slov.

Podobné postavy existují i ​​v jiných slovanských tradicích, například ruská poludnica nebo lužickosrbská přepołdnica, které také trestají lidi na polích a ohrožují děti.